Jaderná bezpečnost - Riziko nehody atomové elektrárny

k navigaci

Riziko nehody atomové elektrárny je přímo úměrné úrovni tzv. "jaderné bezpečnosti". Tu lze definovat jako stav a schopnost jaderného zařízení i schopnost obsluhy elektrárny zajistit, aby se proces získávání energie štěpením nikdy nevymknul regulaci a řízení, a aby všechny radioaktivní látky, které v tomto procesu vznikají, nemohly proniknout do biosféry. Filozofie jaderné bezpečnosti nekončí u požadavku na kvalitní a bezpečné zařízení, ale zahrnuje i opatření na maximální omezení důsledků poruchy či havárie atomové elektrárny.

Mezinárodní stupnice pro hodnocení událostí v atomových elektrárnách

Nejčastější otázkou bývá, zda je nehoda atomové elektrárny možná a co ji může způsobit. Posuzování událostí v atomové elektrárně je velmi složité a často může dojít ke zcela neadekvátnímu hodnocení nejen událostí, ale zejména jejich následků. Proto zavedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii stupnici INES (The International Nuclear Event Scale), která v sedmi stupních hodnotí události v jaderných zařízeních a v radiologických provozech. Zásadně rozlišuje poruchy (1-3) a havárie (4-7). Podle této stupnice všechny členské země a jaderná zařízení informují o všech událostech, při nichž dochází ke změnám či odchylkám v oblasti jaderné bezpečnosti.

V průběhu dosavadní jaderné éry došlo jen k několika haváriím, které spadají do kategorie 4-7 stupnice INES (JE A-1 Jaslovské Bohunice, stupeň 4, 1977; JE Three Mile Island v USA, stupeň 5, 1979; JE Černobyl, stupeň 7, 1986, Fukušima, stupeň 7, 2011).

Riziko havárie atomové elektrárny je minimální

Vysoká úroveň jaderné bezpečnosti obou českých jaderných elektráren riziko havárie elektrárny minimalizuje. Pro případ havárie přesto jaderná elektrárna realizuje rozsáhlá opatření, a to i pro případ velmi málo pravděpodobných mimořádných událostí spojených s únikem radioaktivních látek mimo elektrárnu. Jak dokazují inspekce orgánů státního dozoru nad jadernou bezpečností, radiační ochranou a závěry uskutečněných mezinárodních prověrek, obsluha elektrárny dbá jak na bezpečnost zařízení z hlediska jejich technického stavu, tak na vlastní provoz.

Opatření pro případ řešení mimořádných situací jsou podobná těm, jež jsou připravena i pro případy vzniku mnohem pravděpodobnějších událostí, jako jsou záplavy, požáry nebo jiné průmyslové havárie. Příkladem může být tzv. havarijní připravenost JE Temelín.

Zóna havarijního plánování JE Temelín

Oblast, ve které se plánuje zavádění neodkladných opatření k ochraně obyvatelstva, se nazývá zóna havarijního plánování. V případě jaderné elektrárny Temelín je to pomyslná kružnice o poloměru 13 km okolo jaderné elektrárny. V celé zóně se předem plánují opatření k vyrozumění orgánů a organizací, varování obyvatelstva a pro ochranné opatření ukrytí, jodovou profylaxi (užití tablet jodidu draselného) a regulaci pohybu osob. Ve vnitřním pásmu definovaném poloměrem 5 km se navíc plánují i opatření související s možnou evakuací osob.

Základní opatření pro ochranu obyvatel

Ochranná opatření pro ochranu obyvatelstva spočívají v ukrytí osob, v jodové profylaxi a evakuaci. Ochranná opatření ukrytí a jodová profylaxe by se vyhlašovala na celém území zóny havarijního plánování současně. Rozsah evakuace by závisel na rozhodnutí Krizového štábu Jihočeského kraje a doporučení Krizového štábu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost s přihlédnutím k aktuálním meteorologickým a dalším souvisejícím podmínkám. O rozsahu vyhlášení ochranných opatření rozhoduje vždy příslušný krizový štáb obce nebo Krizový štáb Jihočeského kraje.

nahoru